|
|
Malá balení
Drštičková, Hana ; Jamrichová, Kristína (oponent) ; Janů, Valentýna (vedoucí práce)
Diplomová práce se po formální stránce skládá z mozaiky výstupů napříč médii. Obsahuje soubor videí, soubor vyšívaných kusů oblečení a soubor ručně kreslených, subjektivních map, vše doplněné a provázané kresbami, akvarely, texty, objekty a audio doprovodem. Tematicky má práce dvě vrstvy. Za prvé se zabývá reflexí konkrétních (mých) koníčků, které se vztahují k specifickým představám o přírodě a krajině. Tyto koníčky jsou děleny do tří tématických oblastí pojmenovaných Emo mapy, Škála kovbojů, a Bio Topy. V druhé vrstvě je práce kritickým zamyšlením nad využíváním strategií koníčků v umělecké práci, jako jednou z posledních možností jak tvořit v čase permanentních krizí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výuka kolonialismu na českých školách
Landsmann, Jiří ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sixta, Václav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku kolonialismu. Nejedná se však o teoretickou práci. Hlavní cíl této práce spočívá v rozebrání výuky samotného tématu na českých základních školách. Práce by se dala rozdělit do tří pomyslných částí. V první části práce je charakterizována metodologie diplomové práce, s ní související koncepty historického myšlení a pojetí kolonialismu v historiografii. Na tuto část navazuje druhá část. V té je charakterizováno, jakým způsobem s tématem kolonialismu pracují učebnice, weby a rámcový vzdělávací program pro základní školy. V poslední části práce je popsán výzkum, který provedl autor této práce. Ten spočíval v návštěvě několika základních škol, kde provedl rozhovory s vyučujícími a sledoval samotnou výuku. Jak už se zmínilo, práce vychází z konceptů historického myšlení. Předpokladem je, že téma bude problematické a bude směřovat k tomu, aby k němu vyučující i žáci zaujali určitý hodnotový postoj. Dále je téma sledováno z konceptu příčin a důsledků a dobových perspektiv.
|
|
|
Koloniální myšlení českých cestovatelů přelomu 19. a 20.století
Rychnovská, Anna ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je prostřednictvím postkoloniální teorie nahlédnout publicistickou tvorbu českých cestovatelů přelomu 19. a 20. století, a to na příkladu orientalisty Aloise Musila. Vychází především z psychoanalytických úvah Frantze Fanona, esejí Aimého Césaira a koncepce orientalismu Edwarda W. Saida. Předmětem práce je i nahlédnout československý "kolonialismus bez kolonií", a to zejména pomocí dvou teorií: nekoloniálního orientalismu Sary Lemmen a koloniálního excepcionalismu Filipa Herzy. Záměrem práce je rovněž zmínit historii československého kolonialismu, který utváří kontext Musilovy práce a zároveň shrnout výzkumy, které se soustředí na československý obraz kolonií a kolonizovaného. Ty slouží mimo jiné i jako bod srovnání s výsledky analýzy této práce. Cílem práce je především zjistit, zda publicistická tvorba Aloise Musila obsahuje stereotypy koloniálního myšlení, případně o jaké konkrétní stereotypy se jedná. K rozboru novinových článků Aloise Musila je použita kritická analýza diskurzu, jejímž záměrem je kritické zaměření na mocenské vztahy ve společnosti, které utvářejí diskurz a zároveň jsou jím utvářeny. Cílem je poukázat na omezující významy diskurzu a nerovnosti ve společnosti. Mezi hlavní zjištění práce patří konstatování, že Musilova publicistická práce byla...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Transformace jako součást koloniální identity.
Vidím, Václav ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
(česky): Koloniální systém je z logiky věci postaven na diferenci mezi rasami, kdy jedna ovládá druhou. Tento aspekt má významný vliv na podrobené subjekty z perspektivy jejich identity, neboť právě barva kůže jim přináší významné nevýhody ve způsobu žití. Důsledkem tohoto diskomfortu může být rozpad či převzetí cizí identity, patologický vztah k vlastní tělesnosti. Ve 20. století mnoho teoretiků kolonialismu a post-kolonialismu tyto důsledky analyzují. Jsou jimi především Frantz Fanon, Albert Memmi a americká autorka Nella Larsen. Všichni tři zmínění přinášejí perspektivu, která zahrnuje aktivní změnu vlastního vzezření jako způsob integrace, která jinak není možná, protože jak píše David Macey v biografii Frantze Fanona, jsou pouze dvě východiska, nasazení si bílé masky, nebo rebélie. Pokud se tedy přikloníme k první variantě, je třeba sledovat, jaké důsledky to přináší subjektu podrobujícímu se této změny, ale zároveň i tomu, který tuto změnu pozoruje. Tedy jak je na tom kolonizovaný i kolonizátor. S identitou tato práce tedy nebude pracovat jako s něčím homogenním, neměnným a nehybným, ale naopak jako s něčím, co prochází neustálou změnou.
|
|
| |
host ::
RSS.